[ Pobierz całość w formacie PDF ]
.Jedn se o v%1łc vahy a potYeb vldn koalice.Na rozdl od funkc poslance, prezidenta atd.nejsou stavn%1ł vymezenypodmnky pro vkon funkce %0ńlena vldy.Jedin%1ł %0ńi.70 stavy stanovneslu%0ńitelnost s %0ńinnost, kter povahou odporuje vkonu funkce %0ńlenavldy.Bl~e to upravuj n%1łkter zvlatn zkony, podle kterch %0ńlen vldynemo~e bt napY.lenem Fondu d%1łt a mlde~e, %0ńlenem bankovn rady esknrodn banky, statutrnm orgnem nebo %0ńlenem dozor%0ń rady investi%0ńnspole%0ńnosti nebo investi%0ńnho fondu.Nejedn se pYitom o neslu%0ńitelnost se %0ńlenstvm v Parlamentu. len vl- Vybran kapitoly ke studiu stavnho prva326dy mo~e bt sou%0ńasn%1ł poslancem nebo sentorem.Nemo~e vaak bt pYedsedou nebo mstopYedsedou n%1łkter sn%1łmovny. I, 32 dle stanov, ~e nemo~ebt %0ńlenem parlamentnch vboro", %0ńemu~ asi tYeba rozum%1łt jako %0ńlenstvvboro n%1łkter ze sn%1łmoven, dle nemo~e bt pYirozen%1ł %0ńlenem vyaetYovac komise nebo komis (zYejm%1ł n%1łkter ze sn%1łmoven).Z povahy v%1łci vaaknemo~e bt sou%0ńasn%1ł prezidentem republiky, soudcem, soudcem stavnhosoudu.Zvlatn zkony pot stanov dala pYpady neslu%0ńitelnosti.Jedn senapY.o %0ńlenstv v bankovn rad%1ł CNB, v NK apod.Zkon NR %0ń.238/1992 Sb., ve zn%1łm pozd%1łjach pYedpiso, kter upravuje otzky stYetu zjmo stavnch %0ńinitelo, se vztahuje rovn%1ł~ na %0ńleny vldy(sub 4.5.3.).Nroky na vkon funkce %0ńlena vldy z n%1łj ovaem neplynou- lenov vldy skldaj slib do rukou prezidenta republiky ve zn%1łn, stanovenm %0ńi.69 odst.2 stavy R. Slibuji v%1łrnost %0ńesk republice.Slibuji,~e budu zachovvat jej stavu a zkony a uvd%1łt je v ~ivot.Slibuji na svou%0ńest, ~e budu zastvat svoj Yad sv%1łdomit%1ł a nezneu~iji svho postaven."Slib vaak nem jako v pYpad%1ł prezidenta konstitutivn %0ńinek.Sv funkce se %0ńlen vldy ujm jmenovnm.Rovn%1ł~ tak stava R nestanovsankce za neslo~en slibu nebo slib slo~en s vhradou jako napY.u %0ńlenoParlamentu.Nikde nejsou stanoveny napY.v%1łkov podmnky nebo nutnost trvalhopobytu na zem R.Mo~no vaak tvrdit, ~e pln zposobilost k prvnmkonom plyne z povahy v%1łci a podmnka sttnho ob%0ńanstv R plyneobecn%1ł z %0ńi.21 odst.4 Listiny.PYesn%1łji vaak jde jen o prvo na pYstupk veYejnm funkcm, tak~e nen vylou%0ńeno i n%1łco jinho, V praxi suvernnhosttu takov situace ovaem nenastvaj.5.3.5 VnitYn organizace vldystava R ji~ nezn jako dosud orgn typu pYedsednictva vldy, kterby bylo slo~eno z pYedsedy vldy a jejch mstopYedsedo, popY.i ministrafinanc.ZZM hovoY v 28 o vld%1ł a jejch orgnech.NeYk vaak, co se pod orgnem vldy" m rozum%1łt.koly spojen s odbornm, organiza%0ńnm a technickm zabezpe%0ńenm%0ńinnosti vldy a jejch orgno m zajiaeovat Yad vldy.Dalam pomocnm orgnem vldy byl Yad pro legislativu a veYejnou sprvu, kterm%1łl plnit koly spojen s legislativn %0ńinnost vldy a koly vyplvajc 5.Moc vkonn327z reformy veYejn sprvy.Na rozdl od Yadu vldy stl v jeho %0ńele pYmomstopYedseda vldy.Platn zn%1łn ZZM ji~ s tmto Yadem nepo%0ńt.Jako poradn orgn vldy zmiHuje ZZM pouze Legislativn radu( 28a), v jejm~ %0ńele vaak m stt %0ńlen vldy (ne vslovn%1ł mstopYedseda jako dosud).Krom%1ł n posob dala poradn orgny jako: Bezpe%0ńnostn rada sttu, Rada pro koordinaci zpravodajskch slu~eb, v jejm~ %0ńele nyn stoj%0ńlen vldy Rada pro nrodnosti, Rada hospodYsk a sociln dohody, Rada vldy pro sociln a ekonomickou strategii, Rada vldy R pro lidsk prva a dala.V ~dnm z vae uvedench pYpado se vaak nejedn o slo~ky vnitYnorganizace vldy jako kolegilnho orgnu.Zvlatn postaven m Bezpe%0ńnostn rada sttu, kter byla zYzenadokonce na rovni stavnho zkona %0ń.110/1998 Sb., o bezpe%0ńnosti R (dlejen ZB").Nejde o sttn orgn ve smyslu %0ńi.79 odst.1 stavy R, nbr~jen o stl pracovn orgn vldy, kter svmi usnesenmi ur%0ńila bl~e jejslo~en a koly (usnesen %0ń.391/1998) a stanovila jej jednac Yd (usnesenvldy %0ń.525/1998 a %0ń.58/2000).Podle %0ńi.9 odst.1 ZB ji tvoY pYedsedaa dala %0ńlenov vldy, ktermi jsou nyn ur%0ńeni ministYi financ, vnitra, obrany, obchodu a promyslu, dopravy a spojo, ministr - vedouc Yadu vldy,guvernr NB a pYedseda Sprvy sttnch hmotnch rezerv.Jednac Ydumo~Huje pYizvat i dala %0ńleny vldy nebo dala funkcionYe a odbornky.Prezident republiky m prvo na %0ńast plynouc pYmo z %0ńi.9 odst.3 ZB.Samotn Rada m sv vnitYn orgny pro oblasti zahrani%0ńn bezpe%0ńnostnpolitiky, obrann plnovn, civiln nouzov plnovn a pro zpravodajskou%0ńinnost.Rada pouze pYipravuje nvrhy opatYen, sama nerozhoduje.Krom%1ł toho vlda zYdila Yadu vldnch vboro (napY [ Pobierz całość w formacie PDF ]